Stál jsem u dveří vlastního domu, který jsem navrhl a postavil, a díval se, jak moje žena cinká skleničkou se soudkyní, která mi před pár hodinami vzala děti i firmu. V kapse jsem měl čtyřicet dva…
Soudcovské kladívko nedopadlo jen na dřevěný stůl. Dopadlo na mou duši. Ten ostrý, ostrý zvuk, který vydal soudce Prudence Thornová, byl jako poslední rána do stavby, kterou jsem pětadvacet let bednil, kryl a dokončoval vlastníma rukama. Jediným lhostejným mávnutím zápěstí mi právní systém zbořil život. Slova „plná péče se přiznává navrhovatelce“ a „předběžné opatření zmrazující … Read more