Agáta cítila, jak jí krev stoupá do tváří. Nebude se schovávat. Neuteče zpátky do kočáru. Musí se dostat do toho domu a najít knihovnu.
Daf se dal do pohybu a strhl ji s sebou. Stovky očí se zabodly do jejich postav, když vstoupili do velkého sálu. Agáta pohlédla na jeho dlaň a potom do jeho očí. Julien ji vedl do středu sálu.
Hudba je vtáhla do rychlého víru. “Do vaší knihovny,” zašeptal jí do ucha a přitom se jí díval přímo do očí. “Pošlu tě do našeho starého sídla v Yorkshireu. ” Hortenzie zvedla složený vějíř, jako by jim chtěla udeřit do stolu nebo do Agátiny tváře.
Agáta viděla, že Julien pochopil celou scénu, do níž vstoupil. “Odpověděla jsem mu přímo do očí,” řekla Agáta a hleděla mu zpět. Vedl ji po schodech do voňavého chládku Rozária. “Vy se už do svého podkroví nevrátíte,” pronesla Hortenzie ledově.
“Nenechal mi ani jediný list na památku. Do závěti proto vložil podmínku, že se musím do tří měsíců od jeho úmrtí oženit. ” “Do konce této přehlídky oznámíme naše zasnoubení,” řekl Julien klidně a vložil jí ruku do dlaně. Beatrice silně zrudla a zařila zuby do spodního rtu.
Hlas mu klesl do tlumeného šepotu, když ji vedl dál. S točením opratí navedl koně do úzké postranní aleje. Kavalkáda se dala do pohybu. Gentlemani pobídli koně do klusu a někteří přešli do lehkého cvalu.
Agáta se prsty zabořila do husté Silviny hřívy. Zabořil ostruhy do boků černého hřebce. Giulian posadil Agátu do hlubokého koženého křesla. Vzpomněla si na jeho matku, která do tohoto domu přišla milovaná a během pěti let v něm přestala chodit do zahrady.
Do tváře se mu vrátila zdvořilá zdrženlivost. Agáta pohlédla Hortenzii přímo do očí. Hortenzin obličej se zkřivil do podivného úsměvu. Do jídelny vstoupil správce panství pan Benson.
Beatrice se tiše zasmála do kapesníku. “Nikdo cizí nevstoupil do hradu, ani neopustil panství,” oznámil správce. Agáta si povzdechla. Nebude se schovávat ani utíkat zpátky do kočáru.
Daf se dal do pohybu a strhl ji s sebou. Musela pouze přetrpět oficiální část, počkat, až se všichni ponoří do tance a nepozorovaně vyklouznout do prázdných chodeb. Stovky očí se znovu zabodly do jejich postav. Julien ji sebejistě vedl do středu sálu.
Hudba je vtáhla do prudkého víru tance. “Do vaší knihovny,” zašeptal znovu a přitom jí hleděl přímo do úžasem rozšířených očí. Hlas tety Hortenzie přešel do syčení plného jedu. Hřbet jí tlačil do žeber, ale nepovolila sevření.
“Stříbro prodal všechny a nenechal mi ani jediný list na památku. Proto do závěti vložil podmínku, že se musím do tří měsíců po jeho úmrtí oženit. ” “Do konce této přehlídky oznámíme naše zasnoubení,” řekl Julien a natáhl ruku.
Agáta do ní vložila svou.
