Seděla jsem u ohně, když Samuel vytáhl z kapsy ten dopis. ‘Musím do města,’ řekl klidně, ale jeho ruce se třásly. Věděla jsem, že Kamenice je pro nás smrt – bílí tam nesnesou Indiánku po boku….
Pevněji si stáhl okraj klobouku do čela a přimhouřil oči proti nízkému bledému slunci. Stopy ho zavedly dál od jeho pozemků, než by si přál, do oblasti skalnatých výběžků a řídkých osykových hájů – země nikoho, která byla zároveň zemí všech. Jeho dlouhé šedé vlasy byly spletené do copů a zdobené jediným orlým perem. Holýma … Read more