Soudce se zeptal rodičů, kdo si mě vezme. Máma se zamračila, táta se díval do papírů. „Karen je teprve dvanáct,” řekla máma klidně, jako by mluvila o starém nábytku. „Potřebuje moc péče. Nevezme…
U soudu jsem slyšela vlastní mámu říct, že mě nikdo nechce. Seděla jsem tam jako dvanáctiletá holka a poslouchala, jak rodiče rozdělují mě a moje bratry jako věci, které už nepotřebují. „Karen je teprve dvanáct,” řekla máma klidně. „Potřebuje ještě hodně výchovy. Můj muž a já jsme se rozhodli, že si ji nevezme ani jeden … Read more